Podivný čas letošního roku, plného zákazů a omezení, nám nabídl strávit prázdninový týden jen na zahradě a vůbec jsme neměli pocit, že o něco přicházíme. Naopak. Krásné počasí, velký prostor, trávník a stromy, různá zákoutí zahrady, která lze využít tvořivě a s nadšením. Skupina dětí a dospělých, kteří se dokáží smysluplně zabavit, vytvářet a naslouchat si.

   Poslední týden v červenci ožila zahrada DDM k realizaci příměstského tábora výtvarné dílny, která navazuje na dlouhodobý projekt zahradní proměny, na které se podílejí děti a vytváří si vlastní hřiště od základu. Je to taková stavebnice, i když to zatím vypadá jako staveniště. Proč ne, staveniště jako hřiště. Ale projít procesem tvoření se vším všudy, je důležitým prvkem pro rozvoj vztahů dětí k prostředí, ve kterém žijí, vztahů mezi sebou, chování jednoho k druhému a k materiálům, se kterými pracují.

   Osada v zahradě stojí na principu tvorby recyklovaných a přírodních materiálů. V osadách vždy platilo pravidlo, že se všichni učí navzájem, navzájem si pomáhají a podílejí se na všech činnostech, nutných pro fungování společenství. Nikdo nepřijde k hotovému. Tady máš a hraj si. A tak jsme se zastavili a vrátili se do doby, kdy nikdo nikam nespěchal a vše, co děláme, neděláme na kvantitu a přehršel zábavných akcí. Letní pojetí prázdnin navazovalo na celoroční pravidelnou činnost zájmových kroužků výtvarné dílny a badmintonu SVČ ROROŠ.

   Děti si vyrobily dekorativní žebřiňák včetně lakování, se vším všudy, za pomoci lektora Jiřího Pospíšila. Vlastní logická stolní hra soliter měla po přinesení domů úspěch i u sourozenců. Vyzkoušeli jsme si pyrografii, kde bylo nutné soustředění, aby nedošlo k popálení. Vypálené obrázky zdobily dřevěnou destičku na hru. Výroba píšťalky z víčka od zavařeniny se uskutečnila až těsně před odchodem. Ze zcela jasných důvodů. V rámci zábavné fyziky děti musely přijít na to, proč píšťalka nepíská. V osadě probíhaly práce všeho druhu např. příprava přírodní palisády, vlastní tvorba z přírodních materiálů, vrtání, zatloukání hřebíků, měření, řezání, sběr rybízu na koláč,…. Tím vším děti prošly.

   Nechyběly ani retro hry, míčová školka, švihadlová školka, petanque, cvrnkání kuliček a pravidla hry, badmintonový trenažér, zahradní badmintonová obíhačka, malý badmintonový turnaj i včelařská přednáška, vše děti zaujalo. Nejvíce dřevěných medailí za sportovní klání získal Ondřej Bečka, potom Lucie Suková, Vojtěch Bečka, Dorota Maříková a Aneta Petrusová.

   Vlastní oběd si děti nosily v krabičkách, samy si ho ohřívaly a nádobí si po sobě také dokázaly umýt a utřít. S Mirkou Pánkovou pekly rybízový a borůvkový koláč, s Yvetou Svobodovou zachraňovaly včelí trubce.

   Byl to velmi příjemný, zážitkový a poučný příměstský tábor, na který v září naváže pravidelná činnost kroužků. Výtvarníci se zdokonalili v manuální zručnosti, sporťáci se zdokonalili v badmintonových dovednostech a všichni zapracovali na vlastní kondičce v přírodním prostředí. Ve výsledku došlo i k tomu, že další výtvarníci začnou chodit pravidelně na badminton.

A ke štěstí nám stačila jedna zahrada.

Fotografie najdete na našem webu: vytvardilna.rajce.idnes.cz

Ivona Špálová